Rybolovné techniky
Ryby je třeba hledat především na místech zlomů, prudkých přechodů hloubky, na podmořských kopcích a svazích, v místech, kde za přílivu nebo odlivu proudí voda, v sundech (průlivech) a jejich ústích, kolem ostrůvků. Hodně vám pomůže echolot, kterým je vybavena každá loď a podrobná námořní mapa, kterou vám zapůjčíme.
Ve větších hloubkách se uplatní klasické pilkrování s těžším kratším prutem, multiplikátorem a dostatkem pevné šňůry, při kterém používáte pilkry 150-500g (i více) těžké, různé návazce, montáže a systémy. Velmi účinné je chytání na přírodní nástrahy, zejména na rybí cáry nebo celé menší ryby. U dna tak můžete lovit zejména mníky, mníkovce, vlkouše, ďasy a tresky obecné, pod hejny menších ryb ve sloupci pak velké exempláře různých tresek.
Na své si určitě přijdou příznivci přívlače. Stačí klasický přívlačák 40-60 g v délce 2,7-3 m, dobrý smekací naviják se šňůrou 0,12 až 0,17 (každému dle jeho gusta), twistery, jigy a další napodobeniny s hlavičkami od 20 do 60 g, hlubokopotápivé woblery, těžké rotačky , plandavky a malé pikry. Universální, osvědčenou a zatím nepřekonanou nástrahou jsou malé pilkříky (kolem 50 g) ve stříbrné barvě, za slunečního počasí je velmi účinná i červenožlutá kombinace.
Ze břehu lze chytat přívlačí hlavně polaky, tresky obecné a tmavé, na vhodných místech (písčité dno) lze na těžko líčit na platýse. Fajnšmekři můžou zkusit mořskou muškařinu, pruty i šňůra musí odpovídat loveným rybám, chytá se hlavně na těžší a méně objemné streamery.
Nejčastěji takto lovenými rybami jsou makrely a polaci.
Je třeba zdůraznit 2 věci:
V Norsku je zakázáno chytat na živou rybu a i pro většinu mořských ryb platí nejmenší lovné míry.
K rybám, které si nechcete ponechat, buďte při zdolávání i vylovování maximálně ohleduplní a myslete na to, že z takto puštěné ryby může za pár let vyrůst exemplář, který vám na prutu přinese adrenalinový zážitek.
